Božena Němcová [1820 - 1862]

Božena Němcová

Spisovatelka
Datum narození: 04.02. 1820  Vídeň
Datum úmrtí: 21.01.1862 Praha
 
  

Životopis:

Česká spisovatelka Božena Němcová narozená 4.2.1820 ve Vídni, byla spolu s K.H.Borovským, J.K. Tylem a K.J.Erbenem v popředí české literatury ve 40. a 50. letech 19.století. Božena Němcová vl. jménem Barbora Panklová byla dcerou české služky a panského kočího, rakouského Němce. Její původ je zpochybňován, někteří tvrdí, že by mohla být nemanželskou dcerou sestry vévodkyně Zaháňské a manželé Panklovi ji adoptovali.

Po jejím narození se rodina usadila v Ratibořicích u České skalice na statcích kněžny Zaháňské. Němcová neměla žádné zvláštní vzdělání. Do školy chodila v České Skalici
V dětství na ní měla velký vliv její babička Magdalena Novotná, která byla tkadlenou.
Také pobyt v německé rodině panského správce, kde poprvé přišla do styku s literaturou, měl na ní velký vliv.

Jako sedmnáctiletá byla pod nátlakem své matky provdána za Josefa Němce, který byl úředníkem finanční stráže a byl dvakrát starší než Němcová. Manželé se téměř každý rok stěhovali . Během těchto přesunů se jim narodily čtyři děti. Manželství Němcové nebylo šťastné, Němec byl často unavený a nepříjemný.

Když rodiny konečně zakotvila v Praze, začala se Němcová scházet se všemi představiteli tehdejší české kultury. Začala psát a uveřejňovat básně v časopisech. V roce 1845 se Němcovi přestěhovali na Chodsko. Němcová se začala věnovat sběratelské činnosti a zajímala se o sociální podmínky lidu. Jako jedna z prvních u nás se seznámila s učením utopického socialismu, jak ho propagoval filozof a kněz Matouš Klácel.

Vlastenectví manželům Němcovým přinášelo nemalé problémy, tajná policie je stále sledovala. Za nástupu Bachova absolutismu se jejich situace ještě zhoršila, protože Němcová se nebála říkat nahlas své názory. Pochopila rozdíl mezi opravdovým vlastenectvím a opatrným vlastenectvím měšťáků.

V roce 1850 byl její manžel přeložen do Uher a Němcová se vrátila do Prahy. Manžela v Uhrách navštívila asi třikrát a využila těchto návštěv ke shromažďování materiálů, ze kterých potom psala pohádky. Z malých honorářů za její literární činnost se jí i dětem žilo bídně. V roce 1861 přijela do Litomyšle redigovat své spisy. Bohužel onemocněla a svou práci nedokončila. Koncem padesátých let se Němcová rozhodla žít sama s dětmi. Manžel jí odmítl dávat peníze na chod domácnosti. Potkalo ji velké neštěstí, když jí zemřel syn Hynek.
V této těžké době vznikalo její největší dílo Babička. Hlavním hrdinou v jejích dílech byl prostý venkovský lid.

Božena Němcová zemřela v lednu 1862. Její pohádky a povídky zařadila veřejnost do zlatého fondu české literatury.

Dílo Boženy Němcové:

Poezie Boženy Němcové:    
    Slavné ráno
    Ženám českým
    Moje vlast

Povídky a další kratší prózy Boženy Němcové: 
    Baruška (1853) - poprvé vyšla v kalendáři Koleda
    Cesta z pouti
    Čtyry doby, vydáváno také pod názvem Čtyři doby
    Devět křížů
    Divá Bára (1856) - poprvé vyšla v kalendáři Česká pokladnice
    Dlouhá noc
    Dobrý člověk (1858) - poprvé vyšla v časopise Posel z Prahy
    Domácí nemoc
    Dopisy z lázní Františkových
    Hospodyně na slovíčko
    Chudí lidé – vytváří nový typ hrdiny, a sice z prostředí, kde se setkávají různé společenské vrstvy
    Chyže pod horami
    Karla – (1855) - poprvé vyšla v almanachu Perly české, odehrává se v chodské vesnici Stráž
    Národní báchorky a pověsti – zpracování českých pohádek, 7 sešitů
    Obrázek vesnický
    O dvanácti měsíčkách
    Pan učitel – poslední dokončená povídka
    Pomněnka šlechetné duše
    Rozárka
    Selská politika
    Sestry (1855) - poprvé vyšla v almanachu Lada Nióla
    Silný Ctibor
    Slovenské pohádky a pověsti

Větší prózy Boženy Němcové:

- Úvodní list z Babičky od Boženy Němcové ve vydání z roku 1913

- Babička (1855) – psáno po smrti syna Hynka (spisovatelka v psaní tohoto díla patrně hledala útěchu). Popisuje zde vzpomínky na šťastné dětství prožité v ratibořickém údolí. Ústřední postavou díla je babička – silně zidealizovaná, stala se symbolem dobra a lásky. Kniha začíná příjezdem babičky na Staré Bělidlo, další kapitoly popisují život na samotě a obyvatele ratibořického údolí. Babička svojí morální hodnotou výrazně převyšuje ostatní lidi, a to ze všech vrstev. Většina postav (včetně kněžny, která je také výrazně zidealizovaná), je historicky doložena. Dílo vyznívá optimisticky, a to i přes babiččinu smrt. Objevuje se tu i postava, která do kompozice díla víceméně nezapadá – šílená Viktorka. Mladá komtesa Hortenzie, která jako by zajišťovala určitou realitu světa v tomto díle. Němcová dala dílu podtitul Obrazy venkovského života.

- Pohorská vesnice (1855) – idealistické a zároveň realistické zobrazení vesnice, slučuje tu svět české šlechty, chodského lidu na Šumavě a slovenských drotárů

- V zámku a v podzámčí (1858)

Cestopisy Boženy Němcové:

     Z Uher
     Vzpomínky z cesty po Uhrách
     Obrazy ze života slovenského
     Kraje a lesy na Slovensku
     Obrazy z okolí Domažlického – publicistická próza, snaha o zachycení folklóru, obyčejů a zvyků
     Selská svatba v okolí Domažlic
     O prostonárodním léčení na Domažlicku