Aristokratka na koni

Česká literatura 3/2016

Běžná cena: 75 Kč
Sleva: 7%
Akční cena: 70 Kč
Dostupnost: Externí sklad
Info Když teď objednám,
kdy zboží obdržím?
Hlídat dostupnost a cenu »
Kód: D0330884
Nakladatel: Ústav pro českou literaturu AV
Vazba: brožovaná
Počet stran: 153
Jazyk: Česky

Iva

Rychlost dodání, příznivé ceny.

Další hodnocení »

Česká literatura 3/2016 70 CZK Nové Skladem

Česká literatura 64, 2016/3

Studie / Studies
Tomáš Havelka [Filozofický ústav AV ČR; havelka@flu.cas.cz]
„Slyšme jeden strašlivý příběh“. K exemplům v 17. a 18. století, zvláště v českých postilách
Studie upozorňuje na současnou zanedbanou situací výzkumu raně novověkých exempel. Exempla mají nevyjasněné genologické uchopení (někteří badatelé se kloní k názoru, že jde o žánr, jiní, že jde o literární postup), v Čechách scházejí byť partikulární soupisy. Studie na dobové terminologii a praxi ukazuje, jak byla exempla vnímána v homiletické literatuře 17. a 18. století a do jaké míry mohli být kazatelé ovlivněni rétorickými pravidly. Ukazuje rozdíly mezi užitím exempel u kazatelů zastávajících tradiční rétorickou praxi (eloquentia antiqua) a kazatelů uplatňujících rétoriku novou (eloquentia nova). Zatímco prví (např. Matěj Václav Štajer) museli přizpůsobovat celou kompozici kázání, aby do nich včlenili mnohdy rozsáhlý úsek vložených vyprávění, druzí (např. Bohumír Hynek Josef Bilovský nebo Fabián Veselý) exempla včleňovali různými způsoby přímo do výkladové pasáže (užívali je jako vlastní výkladový materiál, stírali kompoziční švy, vkládali své komentáře, kompozičně dělili vybraná exempla atd.). Závěrem se autor studie zamýšlí nad důvody ústupu exempel po polovině 18. století. Ke studii přidává jako příklad interpretačních možností použití téže narace u tří kazatelů a upozorňuje na rozmanitost problematiky, kterou hledání geneze užití konkrétního exempla přináší.

Let us hear a terrible tale. On 17th and 18th century exempla, particularly in Czech postils
This study refers to the current neglect over research into early modern exempla. Exempla have an unclear genological underpinning (some researchers tend towards the view that they do make up a genre, while others see them more as a literary procedure), while in Bohemia they lack specific catalogues. Studies of period terminology and practice indicate how exempla were perceived in 17th and 18th century homiletic literature and the extent to which preachers might be influenced by their rhetorical rules. It indicates the differences between the use of exempla among preachers upholding traditional rhetorical practice (eloquentia antiqua) and those employing new rhetoric (eloquentia nova). While the former (e.g. Matěj Václav Štajer) had to adapt the entire structure of their preaching in order to incorporate a frequently extensive section of inserted narratives, the latter (e.g. Bohumír Hynek Josef Bilovský and Fabián Veselý) incorporated exempla directly into expository passages in various ways (using them as expository material, removing the compositional seams, inserting their own commentaries, compositionally dividing selected exempla and so forth). The author concludes by considering the reasons for the disappearance of exempla after the middle of the 18th century. As an example of the interpretational possibilities he adds the use of the same narrative by three preachers and points out the varied nature of the issues which the quest for the usage origins of specific exempla might raise.

Ute Marggraffová [Institut slavistiky univerzity Ernsta Moritze Arndta v Greifswaldu; Ute.Marggraff@uni-greifswald.de]
Transformace žánru robinzonády v povídce Josefa a Karla Čapkových Ostrov (1912)
Transformation of the Robinsonade genre in Josef and Karel Čapeks short story The Island (1912)

While the lives and works of brothers Josef and Karel Capek have been investigated rather well over the past century, one of their first prose texts under the name of Ostrov, written in 1912, has been paid very little attention to this day. Created during the time leading up to the First World War, when European literature turned from Symbolism and Impressionism to Avantgarde with schools like Expressionism and Cubism, the narrative pursues the myth of the self-made-man, founded by Defoe in modernity, in an inverted way. The brothers provided their text with subliminal allusions to the fate of artist Gauguin, changing the space-time scheme of the genre’s paradigm. Unlike Defoe, by doing so they also assessed not only the contrast between mankinds self-alienated civilisation of a Western European nature and the longing for a non-alienated existence in an Arcadian island world recalling ‘locus amoenus’, but also used it for their own aesthetic and historic self-reflection.

Rozhledy / Horizons
Lukáš Holeček [Masarykův ústav a Archiv AV ČR; luke.holecek@seznam.cz]
Tradice, diskontinuita a etická dimenze literární historie
Článek se věnuje aspektům teoretických problémům psaní literární historie. Východiskem úvah je zdánlivě ostrý konflikt mezi historickými analýzami, které prosazují diskontinuitu jako nástroj i předmět výzkumu (Michel Foucault) proti koncepcím literární historie, jež se snaží vycházet z nějakého typu kontinuity. Autor spatřuje východisko z této ostré teoretické kontradikce zastoupené pojmy „tradice“ a „diskontinuita“ v přesunu pozornosti k etickým aspektům literárních dějin. Argumenty pro hledání etické dimenze literárně-historické práce nachází zejména v hermeneutice H. G. Gadamera, P. Ricoeura, v knize polské badatelky E. Domańské Historia egzystencjalna (2012) a v Novém historismu S. Greenblatta. Na základě analýzy etických aspektů v koncepcích těchto teoretiků autor vyvozuje, že podstata minulosti se ohlašuje svou zneklidňující nejistotou, nestálostí, mnohostí, jinakostí. Jakýkoliv text minulosti, který se stává námětem historického výzkumu, zakládá etický vztah vedený ideou dluhu. Literární historie nespočívá na potvrzování kontinuity (např. nacionální historiografie), ale naopak z jejího neustálého hledání a zpochybňování. Každý text může být vnímán jako rezonanční deska („stopa“ minulosti) zpřístupňující setkání s jinakostí. Do centra pozornosti by se tak mohly dostávat opomíjené fenomény, jako jsou lidské emoce, touhy, strach, bolest, tělesnost, a to i skrze okrajové či zapomenuté texty, jakožto záznamy „pohybů“ živých lidských bytostí, které o něco usilovaly a skutečně žily.

The tradition, discontinuity and ethical dimension of literary history
This article focuses on aspects of the theoretical issues involved in writing literary history. These reflections are based on the apparently acute conflict between historical analyses which promote discontinuity as an instrument and object of research (Michel Foucault) and concepts of literary history, which endeavour to base themselves on some kind of continuity. The author sees a way out from this stark theoretical contradiction represented by the terms tradition and discontinuity in a shift of attention towards the ethical aspects of literary history, finding arguments for seeking an ethical dimension in literary-history work, particularly in the hermeneutics of Hans-Georg Gadamer, Paul Ricoeur, a book by Polish researcher Ewa Domańska Historia egzystencjalna (2012) and the New Historicism of Stephen Greenblatt. Based on his analysis of the ethical aspects behind the ideas of these theorists, the author concludes that the essence of the past makes itself felt in its disturbing uncertainty, mutability, multiplicity and otherness. Any text from the past that becomes the subject of historical research is based on an ethical relationship involving the idea of debt. Literary history does not consist in the confirmation of continuity (e.g. national historiography), but quite the reverse in its constant querying and pursuit. Every text may be perceived as a resonating board (a trace of the past) that facilitates a confrontation with otherness. In this way attention might be focused on neglected phenomena, such as human emotions, desires, fear, pain and corporeality through marginal or forgotten texts, as records of the movements of living human beings who strove for something and who actually lived.

Pavel Šidák [Ústav pro českou literaturu AV ČR, sidak@ucl.cas.cz]
Katalog démonologických pověstí, žánr a strukturální naratologie. Literárněteoretické poznámky k folkloristickému dílu
Text vychází z katalogu démonologických pověstí, tedy z práce folkloristické, resumuje implikovanou folkloristickou představu o literárním díle a metodu, kterou na zkoumání literatury folkloristika uplatňuje. Tuto metodu srovnává s metodou literární vědy a ukazuje, jak se na základě různých metod, literárněvědné a folkloristické, proměňuje samotný pojem literatury a příbuzných základních kategorií: autora, textu, žánrového systému aj. Text je zároveň informací o katalozích lidové slovesnosti obecně i o konkrétním katalogu démonických pověstí.
Catalogue of demonological legends, genre and structural narratology. Literary theory notes on an ethnographic work
This text is based on a catalogue of demonological legends, i.e. a work of folklore, incorporating an implied folkloric conception of literary work and method that is applied to examine folkloric literature. This method is compared with the literary studies method and indicates how on the basis of the various methods, both literary studies and folkloric, the very concept of literature and associated key categories are transformed, i.e. the author, text, genre system and so forth. The text also provides information on catalogues of folk literature in general and on this particular catalogue of demonic legends.

Recenze / Reviews
Zdeněk Šimeček — Jiří Trávníček: Knihy kupovati… Dějiny knižního trhu v českých zemích — JAN PIŠNA
Zdeněk Šimeček — Jiří Trávníček: Knihy kupovati… Dějiny knižního trhu v českých zemích — EDUARD BURGET — MICHAL JAREŠ
Lubomír Doležel: Heterocosmica II. Fikční světy postmoderní české prózy — PAVEL JANOUŠEK
Milan Jankovič: Cesty za smyslem literárního díla II. — ALEŠ HAMAN
Pavel Janoušek: Ten, který byl: Vladimír Macura mezi literaturou, vědou a hrou: úvod povahopisný — PETER BUGGE
Jungmannová, Lenka: Příběhy obyčejných šílenství. „Nová vlna“ české dramatiky po roce 1989 — TATJANA LAZORČÁKOVÁ
Přemysl Houda: Intelektuální protest, nebo masová zábava? — STEFAN SEGI
Dmitrij Sergejevič Lichačov: Textologie (Stručný nástin) — ANDREA SVOBODOVÁ

Kronika a glosy / Chronicle and reports
Současní čeští spisovatelé v sekundární literární komunikaci — LENKA SLÁDKOVÁ
Česká literární teorie v Polsku — ANNA GNOTOVÁ
„Velký umělec zítřka půjde do podzemí.“ O konferenci Reflexe undergroundu — PETRA ČÁSLAVOVÁ

MOJE KNIHOVNY

  Adresa odběru Poplatek Kdy bude zboží připraveno?
Praha 7, V Háji 15 ZDARMA 07.12.2016 (ST)
Zásilkovna.cz 39 Kč 08.12.2016 (ČT)
* Cena je platná při platbě předem, platba na pobočce je zpoplatněna částkou 16,- Kč
  Způsob dopravy Cena dopravy Kdy zboží obdržím?
Balík do ruky 49 Kč** 08.12.2016 (ČT)
Balík na poštu 49 Kč** 08.12.2016 (ČT)
PPL v České Republice 109 Kč** 08.12.2016 (ČT)
PPL na Slovensku 350 Kč** 12.12.2016 (PO)
** K objednávce bude připočteno balné ve výši 10 Kč, cena za dobírku není zahrnuta v ceně.

Uvedené ceny jsou včetně DPH
  Způsob platby Cena platby
Hotově ZDARMA
Bankovním převodem předem ZDARMA
Hotově na pobočce Uloženka.cz 16 Kč
Platební kartou na pobočce Uloženka.cz od 16 Kč
Dobírka 39 Kč
Dobírka 39 Kč
VISA / Master Card od 10 Kč
PLATBA 24 – Česká spořitelna od 10 Kč
GE Money Bank od 10 Kč
ePlatby pro eKonto - Raiffeisenbank od 10 Kč
MojePlatba – Komerční banka od 10 Kč
mPenize - mBank od 10 Kč
ČSOB od 10 Kč
ERA od 10 Kč
Sberbank od 10 Kč
Fio banka od 10 Kč
PaySec od 10 Kč
Hotově na pobočce zásilkovna 16 Kč
Uvedené ceny jsou včetně DPH

HODNOCENÍ UŽIVATELŮ

Přidejte své hodnocení:

NAVŠTÍVENÉ VÁMINAVŠTÍVENÉ VÁMI

Akční cena: 141 Kč
1. Vyberete si platbu přes Twisto a dokončete objednávku.
2. Knihy vám dorazí domů bez placení.
3. Můžete číst, platíte až za 14 dní. (Bankovním převodem, kartou nebo hotově)