Futurum - Ostrov Země (CD)

Jsou alba, která působí i po čtvrtstoletí aktuálně a alba citelně poznamenaná rzí hned v následující sezóně po vydání. Ale jsou i desky, které sice pokryje patina, ale vůbec jim to neubere na kráse. Naopak mají dar stát se zvukovým dokumentem doby svého vzniku. Což je i případ debutu "superskupiny" Futurum, založené v roce 1983 bývalými členy kapel Progres 2, Synkopy a Andy Seidl Band. Právě památný titul Ostrov Země (1984) jakoby mimoděk demonstroval pozvolné vymaňování tehdejší "oficiální" rockové scény z přetrvávajících vlivů art rocku 70. let, stále jasně patrných ve stavbě i tématech skladeb, směrem k čerstvějším inspiracím v novoromantismu, ve "vyšším populáru" takového Petera Gabriela i ve funkové dynamice. Pokud bereme v potaz kategorie zvuk a žánr, zůstává Ostrov Země obtékán proudem 80. let. Ale pokud se dobereme dřeně samotných písní, což je měřítko mnohem důležitější, dosahují některé momenty na nadčasovost. Například titulní skladbu Ostrov Země si lze bez problému představit v repertoáru acid-jazzové kapely stejně jako v podobě mimožánrové písničkářské výpovědi. Jde jen o aranžmá. Nadčasovou kvalitou zůstává i charakteristicky zanícený pěvecký výraz Romana Dragouna. O to víc potěší, že na jeden z největších hlasů české rockové historie nemusíme vzpomínat jen u (chvályhodných!) reedic starých desek, ale že se Roman v posledních letech vrátil k aktivní muzikantské dráze. Ať už jako sólista nebo člen all-stars projektu T4, obnovených sestav Progres 2 či právě kapely Futurum.

MOJE KNIHOVNY