Jak šli tím zdejším světem

Koláž ze zachovaných autentických rodinných vzpomínek řady osobností, z písní i jejich textů, z  historických dokumentů i  současných rozhovorů se žijícími partnery zpěváka Karla Zicha (1949–2004), jeho sestry prof. UK Marie Dohalské (1937) zachycující víc než 150 let české kultury a společenského i politického života. Důležitým prapředkem je František Vuršr, právovárečník plzeňského Prazdroje. Se ženou Klotyldou měli penzion Krásnohorská v  České Kubici, kam se na přelomu 19. a  20. století sjížděli pěvecké osobnosti jako Karel Burian, Jindřich Jindřich ad. Tam se po vězení ve Vídni s matkou vzpamatovávala Alice Masaryková, kterou jiní hoteliéři odmítali ubytovat. Odtud přátelství rodiny Vuršů a později Karla Moravce, dědečka Karla Zicha, člena Ševčíkova kvarteta, s TGM a jeho rodinou. Stejně tak i s Moravcovým spolužákem ze studií Janem Kubelíkem a  jeho dětmi, včetně syna Rafaela. Druhým dědečkem byl estetik prof. Otokar Zich. Nové poznatky o odboji otce Karla Zicha prof. matematické logiky Otokara Zicha jr. za 2. světové války i o konfidentech, kteří zapříčinili likvidaci téměř celé odbojové skupiny udržující spojení s Londýnem i Moskvou. Přátelství rodin Vuršrů a Zichových i za nacismu a  komunismu pronásledovaných Dohalských z Dohalic, které vedlo až ke spojení rodů. Václav Dohalský a  Marie Zichová spojily v  70. letech život v  manželství, odtud i  pokračování jedné větve rodu v jejich synovi a dvou vnucích. Váz., asi 350 stran 155 x 235 mm Cena cca 349 Kč Termín vydání: listopad KATEGORIE AAA Unikátní svědectví o české kultuře posledních sto let Karel Zich a osudy Zichů, Dohalských a Vuršrů František Cinger Mladá fronta František Cinger JAK ŠLI TÍM ZDEJŠÍM SVĚTEM připravujeme e-book Karel Zich a osudy Zichů, Dohalských a Vuršrů František Cinger František Cinger Mladá fronta JAK ŠLI TÍM ZDEJŠÍM SVĚTEM Pohnuté osudy Václava Dohalského, po roce 1989 prezidenta České klusácké asociace, po smrti v roce 2004 prezidenta čestného, dokreslují poválečné osudy čs. republiky. Vrcholem je umělecké působení PhDr. filozofie Karla Zicha se skupinou Spiritual kvintet a vlastní kapelou Flop, na něhož vzpomínají přátelé Dušan Vančura, Jiří Tichota, František Novotný i  další, mj. Michal Prokop nebo Karel Gott. Bohatá fotodokumentace. – 6 – – 7 – JAK ŠLI TÍM ZDEJŠÍM SVĚTĚM II. VLASTENECKÁ PRABABIČKA KLOTYLDA Vzpomínky celé rodiny Zichových se už po několik generací upí- nají ke kraji pod Čerchovem, nejvyšší hory Českého lesa, dnes jen kousek od hraničního přechodu Folmava a od kouzelného pohoří Šumavy. Tam se v polovině 80. let 19. století vydali ani ne třicetiletí manželé František a Klotylda Vuršrovi z nedaleké Plzně hledat letní byt. Prababička Karla Zicha i jeho sestry Marie měla prý před očima chodské kroje, které obdivovala během procesí na sv. Horu, když poutníci chodí- vali přes Plzeň. Možná proto zamířila tím směrem, navíc tam už z Plzně a Domažlic jezdily vlaky, které pak stavěly v bavorském městečku Furth im Wald. Krása krajiny, která si vysloužila přízvisko „lesní lázně“, rozhodla. Nic nevadilo, že v okolí převažoval německý živel. V chudém kraji měly mnohé chalupy jen hliněnou podlahu a  uprostřed živé ohniště. Jedno léto bydleli ve staré chalupě, kde se říkalo U Riedlů; další rok přijali místo u kováře. Pro družnou povahu se sblížili s místními, mezi něž na svůj letní pobyt jezdil i dr. Vilém Kurz, pedagog a aktivista Klubu českých turistů, otec pozdějšího stejnojmenného slavného klavíristy. Už v roce 1894 jím iniciovaná provizorní rozhledna na Čerchově nesla jeho jméno, což platí do dnešních dnů. „Co kdybyste si postavili penzion?“ vyzval je jednoho dne. Upřímné vlastence nemusel pro českou věc burcovat. A  tak v  roce 1896 mohli do novostavby hotelového typu přijet první hosté. Klotylda požádala Elišku Krásnohorskou, kterou znala z pražské společnosti emancipovaných žen, zda by ho mohla nazvat jejím jménem. Souhlas dostala, navíc i její proslov k otevření velebící paní Klotyldu i její plzeňskou přítelkyni, spisovatelku Ma

MOJE KNIHOVNY