Opus musicum 5/2016

Vážení a milí čtenáři,
studie Jany Laslavíkové, kterou vám přinášíme v tomto čísle, mapuje operní provoz bratislavského městského divadla v posledním desetiletí 19. století v době sílící maďarizace. Dočtete se, jakým způsobem ovlivnil divadelní život v té době německý ředitel Emanuel Raul. Výzkumem operních scén v tehdejší Praze, Brně, Olomouci, Bratislavě a dalších městech lze postupně rozkrývat úzké propojení mezi hudbou a dobovou společenskou situací v konkrétních regionech a městech. Základní výzkum nadále odhaluje a potvrzuje, že hudba fungovala jako politikum. Hudba jako ideový štít sehrála svou roli i v předválečných bojích o Dvořáka, které navázaly na ještě starší boje smetanovské. Studie Veroniky Vejvodové dokumentuje názorový přerod muzikologa Vladimíra Helferta, jenž se postupně vymanil z tábora striktně protidvořákovského. Změna politické situace v době Protektorátu Čechy a Morava sehrála důležitou roli i v životě Celestina Rypla, jehož jméno posléze upadlo v zapomnění. Kateřina Nová přináší v tomto čísle životopisná data, která tvoří obrysy osobnosti vystudovaného právníka, klavíristy a hudebního skladatele. O jeho skladatelském odkazu se potom dočtete v příštím čísle. Mnozí hudebníci se do politiky zapletli osobně, někteří se jen snažili využít pomoci vlivných přátel z politických kruhů, od nichž čekali pomoc ve formě důležitých doporučení či subvencí. Bohuslav Martinů těžil ze známosti s Jaroslavem Jindrou, pracovníkem Ministerstva zahraničních věcí, který se vypracoval až na osobního tajemníka ministra. Osobnosti Jaroslava Jindry a korespondenci s Bohuslavem Martinů je věnována studie Jaromíra Synka. Rubrika recenzí přináší mimo jiné informace o publikaci Tatiany Pirníkové věnované kontroverzní osobnosti – skladateli Otovi Ferenczymu, jehož působení na Slovensku v době totality poznamenalo kolegy z hudební branže. Jeho jméno shodou okolností zaznělo i v souvislosti s festivalem Forfest, jehož 27. ročník pro vás zhodnotila Elena Letňanová. Jak se vyjevuje, hudba a politika jsou mnohdy provázané více, než by se očekávalo. Při četbě pátého letošního čísla Opus musicum vám přeji pohodu a otevřenou mysl. Možná, že při četbě osudů výše zmíněných postav hudebních dějin pocítíte, že si dnes vlastně žijeme nadmíru spokojeně. Kateřina Hnátová

OBSAH
Studie
Operná produkcia na scéne Mestského divadla v Prešporku počas pôsobenia nemeckého riaditeľa Emanuela Raula; Jana Laslavíková
Celestin Rypl – osud neznámého skladatele (I. část); Kateřina Nová
„Za svými omyly šel jsem vždy s poctivými úmysly.“ Proměny pohledu Vladimíra Helferta na dílo Antonína Dvořáka; Veronika Vejvodová
„Stále se třískati hlavou do zdi...“ Korespondence Bohuslava Martinů s Jaroslavem Jindrou; Jaromír Synek

Události
Dvadsiaty siedmy FORFEST 2016; Elena Letňanová
Ohlédnutí za letošním Brněnským varhanním festivalem; Judita Kučerová
Fónická poezie Jiřího Valocha; Jana Písaříková

Rozhovor
„V umění i v případě koncertního sálu platí, že jen to nejlepší je dost dobré.“ Rozhovor s hobojistou Vilémem Veverkou; Kateřina Hnátová

Recenze
Tatiana Pirníková: Umelec a intelektuál v zrkadle času. Premeny života a tvorby Ota Ferenczyho; Jindřiška Bártová
Jan Dismas Zelenka: Missa Divi Xaverii ZWV 12 (notová edice + CD); Jiří Sehnal
CD Bohuslav Martinů: Ariane. Double concerto; Martin Flašar

MOJE KNIHOVNY