Opus musicum 5/2017

Vážení a milí čtenáři,
dalo by se vypozorovat, že tenká červená nit se vine všemi čtyřmi studiemi, které jsme pro vás připravili do pátého letošního čísla Opus musicum. Mám na mysli rozvětvenou pedagogickou problematiku, vztah učitel–žák, následování vzorů, či naopak popření předchůdců ve snaze vykročit novy´m směrem a mnohé z toho v zrcadle pozdějších reflexí.
První studie rozkry´vá problematiku řízení sboru, jeho specifika dobová i velmi osobní, a to na příkladu dvou vy´znamny´ch sbormistrovsky´ch osobností – Ferdinanda Vacha a jeho nástupce Jana Šoupala. Z textu vysvítá, že je součástí přirozeného vy´voje mít osobní vzor stejně jako ho později kriticky zhodnotit, případně s ním v mnohém nesouhlasit (v krajním případě ho zcela popřít).
Druhá studie předestírá proměny hudební pedagogiky, zaby´vá se stavem vy´uky hudební vy´chovy na školách včetně historického diskursu. Tato problematika není zdaleka nová, jak vyply´vá z citací historicky´ch spisů. Třetí studie přibližuje pozoruhodnou osobnost hudebního teoretika Karla Janečka, ktery´ pečlivě studoval spisy svy´ch předchůdců–teoretiků a kriticky je hodnotil, a to nejen z pozice kolegy teoretika, ny´brž i jako hudební skladatel, ktery´ často v začátcích hledal v nauce o harmonii a příbuzny´ch sférách oporu pro vlastní komponování.
Janeček byl rovněž muzikolog, napsal celou řadu cenny´ch teoreticky´ch pojednání. Zrání jeho košatého hudebně teoretického myšlení mapuje studie Miloše Honse. Poslední studie Simony Zezulové informuje o vzniku opery Milkování Františka Neumanna, ktery´ byl znám především jako dirigent, méně už jako hudební skladatel.
Dozvíte se hodně o literární předloze a podhoubí vídeňské moderny, z něhož se zrodila. I tento text řeší následování vzorů (zde kompozičních) v oblasti hudebního verismu; doboví kritici se totiž lišili v názorech na to, zda následování vzoru je tvůrčí a chvályhodné, či plné eklekticismu a tudíž zavrženíhodné – svou roli tu hrály osobní názory a nevraživosti, leckdy i ideologie a tzv. vyšší zájmy.
V tomto čísle se dočtete o Brněnském varhanním festivalu i o festivalu Dvořákova Praha. Rozhovor – to jsou dvě kreativní umělkyně – hudební skladatelka Lenka Nota a spisovatelka Božena Němcová, která ji inspirovala ke zkomponování opery. Akcentovany´ silny´ žensky´ motiv se navíc v případě obou žen pojí s Vídní. Za celou redakci vám přeji pestry´ podzim plny´ barev a hudby.
Kateřina Hnátová

MOJE KNIHOVNY