Růžena Žertová - Architektka domů i věcí

První samostatná publikace věnovaná Růženě Žertové (*1932) shrnuje životní i profesní dráhu vynikající a zároveň dlouho opomíjené autorky a představuje ji jako architektku, designérku i výtvarnici. Kniha, kterou koncipoval a editorsky připravil architekt a historik architektury Petr Klíma, volně navazuje na výstavu Růžena Žertová: architektka / designérka / výtvarnice, která se konala na podzim 2013 v Muzeu města Brna. Základními stavebními kameny publikace jsou studie autorů, kteří se dlouhodobě věnují různým oblastem díla Růženy Žertové – Petra Klímy, Petry Gajdové, Dariny Zavadilové a Adama Štěcha. Ačkoliv byla Žertová řadu let známa téměř výhradně jako autorka vynikajících návrhů obchodních domů ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století, pozoruhodná je i její pozdější tvorba, která se obrací k rodinnému bydlení. Růžena Žertová se od šedesátých let věnovala také návrhům interiérů a nábytku; v sedmdesátých a osmdesátých letech si značnou oblibu získala její hliníková svítidla. Zkušenosti se zpracováváním kovu i tkanin a nadšení pro technologické experimenty Žertová od osmdesátých let uplatňovala při návrzích šperků a módních doplňků. Těmto pěti základním okruhům jejího díla odpovídá v knize stejný počet samostatných kapitol. Ty doplňuje ještě samostatný text o nejvýznamnějších soutěžních návrzích architektky.

Součástí publikace, uvedené předmluvou Ivana Rullera, jsou však i tři stati, jejichž témata přesahují tvorbu samotné Růženy Žertové, zároveň však postihují širší rámec jejího profesního působení. Dva tyto texty jsou věnovány architektům, kteří zásadně ovlivnili život i dílo autorky – bratrovi Petru Žertovi a životnímu partnerovi Igoru Svobodovi. Autory těchto kapitol jsou Martina Mertová a Šárka Svobodová s Jaroslavem Sedlákem. Třetím z textů je komentovaný soupis děl českých a slovenských architektek, publikovaných v letech 1946–1989 v časopise Architektura ČS(S)R. Podrobný přehled s více než 500 jmény zpracovali Michaela Janečková, Barbora Šimonová, Petr Klíma, Jana Pavlová a Anna Šubrtová. V knize nechybí ani rozhovor, který s Růženou Žertovou vedl Petr Pelčák, stručný životopisný přehled a soupis architektčina díla. Publikaci graficky zpracovali Matěj Činčera a Jan Kloss, autorem většiny současných fotografií je Petr Jehlík. Představení a interpretace díla Růženy Žertové doplňují dosavadní mapování tuzemské architektonické, designérské a umělecko-řemeslné tvorby druhé poloviny 20. století – tvorby, která v případě architektky vznikala mimo hlavní město, ale podstatně ovlivňovala podobu soudobé domácí scény. Význam projektu tkví také v jeho záběru – prezentace Růženy Žertové coby všestranné tvůrčí osobnosti naznačuje podmínky a souvislosti navrhování v oblasti architektury a příbuzných disciplín v tehdejším Československu.

MOJE KNIHOVNY