Umění je abstrakce

Zdenek Primus rozvíjí ve své knize teorii, že umění, kterému není umožněno volně se rozvíjet, najde přirozenou cestou příbuzné fórum, ne nepodobné galerijní prezentaci. V případě českého abstraktního umění šedesátých let to byla knižní obálka. Abstraktní knižní obálky vytvářeli z velké většiny malíři a sochaři, kteří patřili svými obrazy, plastikami a objekty k neoficiální umělecké elitě. Šlo sice o díla formátem malá, ale významná již tím, že v nich byl stejný výraz, identické tvarosloví a obdobná barevnost, jakými vynikala i jejich volná tvorba. Publikace se kriticky zaobírá souběžně se vyvíjejícími médii: knihou, obrazem, fotografií, plastikou a objektem. Všechny důležité a v té době nové umělecké směry, jako český informel, konstruktivní tendence, nová citlivost, op-art, kinetismus či lettrismus, byly bází, na níž rostlo široké spektrum tehdy současného progresivního umění. Na více než 350 reprodukcích jsou představena díla jednak knižních tvůrců, jako jsou Jiří Balcar, Zdenek Seydl, Milan Grygar, Zbyněk Sekal, Andrej Bělocvetov, jednak volných umělců, jako například Stanislava Kolíbala, Radka Kratiny, Zdenka Sýkory, Jana Kotíka, Ludmily Padrtové, Aleše Veselého, Vladimíra Boudníka, Hugo Demartiniho, Jana Kubíčka, ale také fotografů, kupříkladu Jana Svobody, Jaroslava Rösslera, Ivo Přečka, Čestmíra Krátkého, Aloise Nožičky, Viléma Reichmanna a mnohých dalších.

MOJE KNIHOVNY