Vychováváme děti a rosteme s nimi - Od neshod a kárání ke svobodě, rozvoji a radosti

Naprosto doporučuji všem rodičům (ale i ostatním), kteří se zajímají o své děti a jejich výchovu. Může pomoci vyjasnit mnoho konfliktních situací mezi dětmi a dospěláky.

výše uvedený "popis knihy" naprosto sedí a vystihuje obsah knihy.
Toto dílo je perfektní pomocník pro rodiče, kteří mají na výchovu jiný pohled a názor než měli naši rodiče a prarodiče...přesně jak je v popisu výše " zbavit se starých naučených a nefunkčních vzorců chování".
Přečetla jsem tuto vynikající knihu několik krát a pokaždé, když si nevím rady, vracím se ke konkrétní kapitole. Autorka objasňuje, jak a proč se děti chovají tak jak se chovají a zároveň ukazuje rodičům cestu jak se dá všechno krásně vyřešit a zvládnout bez trestů a křiku. Díky "návodu" v knize můžete vylepšit své vztahy s dítětem. Musím přiznat, že mnoho situací popsaných v knize zažíváme s dcerou na vlastní kůži a díky radám autorky dané situace zvládáme líp než předtím. Tak nějak mi pomohla pochopit chování mé dcery a také i moje chování. Ze svého pohledu bych řekla, že je zde kus psychologie.
Když bych měla obsah knihy shrnout, jde o to, že autorka připomíná rodičům, že dítě (je jedno jestli jsou dítěti 2 roky nebo 14 let) je osoba se kterou se má vždy jednat s úctou a na takové úrovni na jaké byste vy sami jednali s někým sobě rovným tj. nepodceňovat, nesnažit se dítě ovládat, neignorovat jeho pocity a potřeby, nic nezveličovat, ale také nebagatelizovat, zbytečně nezakazovat a nepřikazovat, ale spíš se snažit vžít se do situace dítěte a popřemýšlet, jaké zacházení by se líbilo vám samotným kdybyste v danou chvíli byli tím dítětem vy. Na výchovu mám jiný názor než mnoho známých kolem mě a hlavně, než měli moji rodiče, a proto jsem ráda, že jsem tuto knihu objevila. Je mým učitelem a psychologem v jednom.

Zrovna mě napadlo, že se snažím mnohé situace řešit dle popisu autorky. Malé dítě při hraní nechtěně rozbilo vázu. Koho z nás by těšilo, když něco nechtěně rozbijeme. Cítíme z toho smutek a když se pak ještě přidá hysterický křik někoho dalšího kdo nám nadává, není to nic příjemného. Autorka ukazuje rodičům jak se můžou zachovat:
1. křičet na dítě, popřípadě mu dát na zadek, aby si vylil vztek a tím tak ukázal, že on je ten nadřazený, kdo tam má moc a já nevím, co všechno ještě...
2. vyřešit to v klidu a s rozvahou, přihlížet na citlivou dětskou duši... neboli jak popisuje autorka, chovejte se v danou chvíli k dítěti tak, jak byste se chovali k návštěvě, která by tu vázu rozbila nechtěně....byť vás ztráta té věci mrzí, budete se k návštěvě i přesto chovat s úctou a slušně.
...jak jednoduché a dokonalé zároveň :)

Úžasná kniha, vřele doporučuji všem rodičům. Jsem šťastná, že jsem na ní narazila hned, když byl dceři rok, a tak jsme ani nestihly žádné neshody řešit.