Za války, 1917: Cesta bez konce

Čtvrté volné pokračování epické rodinné ságy nabízí pohled na další osudy rodiny Hunterových a jejich služebnictva. Válka už trvá třetím rokem a na všechny začíná doléhat únava. V Británii docházejí základní věci, projevuje se všeobecný nedostatek potravin, mimořádně dlouhá krutá zima vyčerpala zásoby uhlí, národ strádá. Přesto ani za těchto tvrdých podmínek se lidé nevzdávají, zatnou zuby a pokračují dál – zbrojovky nepřetržitě chrlí zbraně na frontu, dobrovolníci se starají o nemocné, organizují se vývařovny pro chudé, rozorávají se starobylé parky, aby vzniklo více orné půdy a zem byla soběstačná a hospodyně se předhánějí v tom, jak vařit úsporně a nahrazovat nedostatkovou mouku. Ty nejchudší pomáhá udržet při životě Válečný bochník, na který vláda stanovila fixní cenu. Do války se stále více zapojují ženy a ženská otázka a volební právo se dostávají i na pořad jednání Parlamentu. Všechno se mění a staré pořádky mizí v nenávratnu. Změny nastávají i u Hunterových a jednotliví členové původně semknuté rodiny se od sebe stále více vzdalují. Diana se pohybuje v nejvyšších společenských kruzích a málokdy má čas zavítat domů, Sadie zažívá první milostná zklamání, Beatrice, které se nedaří vymanit Davida z deprese, do níž ho uvrhlo jeho válečné zranění, podléhá své dávné lásce z mládí. Změny se nevyhýbají ani služebnictvu, kuchařka s údivem zjišťuje, že ji možná čeká zcela jiný život než nadosmrti vařit v panské kuchyni, Emily se vypraví za dobrodružstvím, které končí krutým vystřízlivěním, a zahořklá Ethel se marně snaží najít si své místo na slunci. Všichni musí vybojovat vlastní soukromé bitvy a po svém se vypořádat s válkou i se změnami, které nastávají v jejich životě i v celé zemi. A na Británii zatím stále dopadají bomby.

MOJE KNIHOVNY